VÍT V. PAVLÍK
Vít Pavlík je renomovaný český výtvarník, jehož jméno je neodmyslitelně spojeno s inovativním přístupem k malbě, grafice a dalším formám vizuálního umění. Narodil se ve Volarech v České republice a již od raného věku projevoval silný zájem o uměleckou tvorbu. Tento zájem ho postupně dovedl k výběru studia na Jihočeské Univerzitě v Českých Budějovicích v České republice, kde se vzdělával nejen v tradičních uměleckých technikách, ale i v experimentálních přístupech.Během svých studií Pavlík rychle rozvinul svůj jedinečný styl, který se vyznačuje dynamickým využitím barvy a formy. Jeho obrazy jsou intenzivní a emotivní, často zkoumají komplexní vztahy mezi přírodou a lidskou existencí. Výtvarník se neomezuje pouze na klasické plátno, ale s oblibou experimentuje s různými materiály a povrchy, což jeho dílům dodává nový rozměr a hloubku.Jeho díla jsou známá důrazem na detail a schopnost vyprávět příběhy prostřednictvím vizuálního jazyka. Jeho práce zahrnují jak komerční, tak umělecké projekty.Vít Pavlík je také velmi aktivní v uměleckých kruzích, kde působí nejen jako umělec, ale i jako mentor a organizátor. Podílí se na řadě uměleckých projektů, workshopů a výstav, kde se snaží předávat své znalosti mladším generacím umělců a podporovat kulturní dialog. Jeho práce jsou pravidelně prezentovány na významných výstavách jak v domácím, tak mezinárodním kontextu, což mu přineslo uznání kritiky i veřejnosti.Jeho díla jsou zastoupena v soukromých i veřejných sbírkách, a stala se tak součástí kulturního dědictví. Vít Pavlík pokračuje ve své práci s neustálým závazkem k experimentu, inovaci a kvalitě, čímž si upevňuje své místo mezi přední české výtvarníky současnosti. Jeho práce a umělecký přínos jsou inspirací pro nové generace umělců v České republice i v zahraničí.
V roce 2023 se stal zakládající členem skupiny Volaristů, kteří tvoří v konceptu nově vznikajícího Volarismu.
Se jménem Víta V. Pavlíka se na evropské výtvarné scéně setkáváme již více než dvacet let. Mnoho výstav v České republice, severomakedonská Skopje, opakovaně italská Toscana, moldavský Kišiněv, rumunská Bukurešť, výstavy v Polsku, na Slovensku, celá dlouhá řada akcí v Německu i Rakousku, Brusel…a to nejsou zdaleka všechny Pavlíkovy výstavy samostatné nebo kolektivní s tím, že na přípravě některých se podílel nebo je sám připravoval. Rodák ze šumavských Volar vystudoval uměleckou pedagogiku na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích a již záhy se stal známý svým osobitým výtvarným pojetím, ve kterém se snoubí někdy až explozívní využití barvy v dynamických formách v celé formátové škále. V jeho emotivně silných obrazech jde zjevně především o hledání ztracené harmonie mezi člověkem a přírodou, ke které má autor tak blízko. Pavlík se ve své tvorbě neomezuje jen na klasickou štětcovou malbu na plátno, ale s postupem let se škála jím používaných podkladů rozšířila nejenom o kamenné desky a karton, ale třeba také o povrchy motorových vozidel. A tam už plně využívá desetiletí svých zkušeností a rozvíjí osobitý velmi odvážný i jedinečný haptický styl v akční malbě: šablony, spreje, špachtle, prsty, štětky, hranice zdá se nejsou pevné a uvidíme, kam se v budoucnu ještě posune. Vít V. Pavlík rovněž patří mezi přední české tzv. projekční fotografy. Nahé ženské tělo s barevnými průsvity nemá ve fotografické literatuře obdoby. Dlouholetý předseda Asociace jihočeských výtvarníků, dlouholetý ředitel ZUŠ Volary, kurátor, organizátor, publicista, rétor, umělecký experimentátor i inovátor na četná ocenění tuzemská a zahraniční již dosáhl, ale jsem si jist, že jeho tvůrčí potenciál nebude ochabovat, ba přímo naopak, to nejlepší víno nakonec!
V Praze dne 1.5. 2024
Doc. Irena Mádlová alias Bohoušek Rettů
Umenie pre všetky zmysly
Myslím, že to bol Marc Chagall, ktorý raz povedal, že umenie je predovšetkým stav duše. Nuž, ak je to pravda, tak duša Víta V. Pavlika je nepokojná, „rozevlátá“, ba dakedy až nepolapiteľná, ale zároveň aj racionálna a skúmajúca. Jednoducho, aj v tomto prípade duša sleduje svojho tvorcu a jeho umelecký záber, ktorý je široký. Ide naprieč rôznymi oblasťami umeniami, hľadá vzájomné ovplyvnenia i komunikačné hodnoty – je cross art. Vítove ambície ani zďaleka nie sú uzavreté v klasickom priestore rámu obrazu či fotografie, hoci jedným dychom treba spomenúť, že práve tieto výtvarné disciplíny sú jeho dôležitým umeleckým vyjadrením. Aj tu však cítiť presah cez vymedzenú plochu, vykročiť za svojim divákom a pozvať ho na prechádzku. kde sa môže stať všetko. Vít pochádza zo Šumavy z obce Volary, čo je na jeho obrazoch aj citeľné. Objavujú sa v nich zážitky z okolitej prírody, ktoré sú elegantne prenesené na obrazovú plochu. Raz maľuje s energickou impulzívnosťou, inokedy zase s racionálnou rozvahou, ale vždy so srdcom, umeleckým citom a najmä – pre nás. Raz je to švih ruky, ktorá za sebou zanechá výraznú farebnú stopu, potom zase upúta detail ako uvedomenie si dôležitých maličkostí vytvárajúcich celok. V jeho akryloch sa objavuje aj architektonická skladobnosť štruktúr, ktoré navrávajú o pevnej kompozičnej skladbe. Hudobná linka v jeho dielach určite nie je náhodná, prítomnosť manželky Kateřiny – skvelej muzikantky je citeľná. Vítove výtvarné partitúry sú však svojbytné a neopakovateľné. Nie sú to žiadne chytľavé rádiové popevky, ale originálna alternatíva ako performance Saxpower. Hudba je citeľná aj na jeho fotografiách – či už je to motív gitary fenderky (stratocaster) alebo španielky. Samozrejme, ústrednou je nádherná žena, ale tá je zase metaforou tónov – príťažlivých ako ženské telo. Veľké formáty sú zmyselnými stopami našich prianí. Nie náhodou som na začiatku spomenul Marca Chagalla. Aj Vit Pavlik je klasik, ktorý však svoju výtvarnú reč vedie cez oblasti, kde nie je len tradičné „hájemství zraku“, ale sú určené pre všetky zmysly. Som rád, že som sa mohol s Vítom zopárkrát stretnúť a pripraviť aj jeho prvú bratislavskú výstavu. Jeho umenie je totiž aj mojim stavom duše. Aj preto verím, že máme pred sebou ešte veľa spoločných chvíľ na jej obohacovanie.
PhDr. Ľudovít Petránsky, ml.
výňatek z katalogu Junge Kunst
Neutichající šumění hlubokých lesů a množství vod dalo rozsáhlému zalesněnému pohoří své jméno. Šumava je srdcem lesa, který se táhne od pohoří Fichtelgebirge na severu až k hornorakouskému Mühlviertelu.Toto území a jeho obyvatelstvo bylo odedávna plahočeno a od sebe rozerváno ve válkách o moc a víru. Hospodářský a kulturní rozkvět ve středověku a zlatý věk za Habsburků. Dřevo takřka podlehlo nekonečnému mýcení, sklářské řemeslo a hornictví byly kdysi zdrojem bohatství. Na prastarých obchodních stezkách- nejznámější z nich je „Zlatá stezka” z Pasova do Prachatic- bylo přepravováno zboží dokonce i v dobách válek a bídy. Až Železná opona ukončila pradávné vazby. Dnes už je opět možné nejen z Javoru, Rachelu, Luzného či Třístoličníku pohlédnout na Šumavu, dnes je možné po těchto stezkách opět chodit do nekonečných lesů, tajemných rašeliništ’ a luk, přírodou, která byla už odnepaměti zdrojem bohaté inspirace.
Už dávno se nacházíme v obrazech Víta Vavřince Pavlíka, už dávno jsme se dostali k mýtům, které byly inspirací Bohumilu Hrabalovi, Karlu Čapkovi, Josefu Holubovi, Adalbertu Stifterovi nebo Karlu Klostermannovi v jejich literární tvorbě. To, co oni ztvárnili tak věcně a plné života, proniká do kreseb a částečně i do monumentální tvorby umělce, který pro své vlastní vzpomínky nalezl svůj vlastní rukopis, jímž je schopen své vnitřní duševní stavy v zakódované podobě přenášet na papír nebo plátno. Východiskem je důvěrná znalost prostředí.
Vít Pavlík přišel na svět roku 1976 ve Volarech. Jako předseda Asociace jihočeských výtvarníků je si své inspirace vědom a hledá ji na Šumavě, k čemuž ho přivedli už i jeho výtvarně činný dědeček a otec. „Od dětství jsem vyrůstal mezi krásnem malovaného projevu, který posléze oslovil i mě. Do svých obrazů vkládám své vzpomínky, momentální pocity, ale i části rázovitosti krajiny na Šumavě.”
Odpoutal se od předmětného ztvárnění a přesto v jeho obrazech nalézáme úplnost rázovité krajiny. Emoce si mocně razí cestu v dynamickém tahu štětce. Eruptivní vy´boje symbolizují sílu přírody, která neustále vládne jeho domovu. Přitom jazyk forem zaznívá přímo poeticky. Hra silných a jemných linií z vertikál, diagonál, horizontál, jejich propojování do geometrických figur nechává vznikat světu v pohybu, v němž se příroda stává rytmem, udávajícím tón.
Pohyblivé linie a expresivní barevné plochy dávají vznik kompozicím, které působí jak geometricky, tak figurativně. Konvenční tradiční výstavba obrazu není znatelná a přesto postačí jeho název, abychom si představili ptactvo, květiny, lidi, v přírodě vše živé i neživé. Rozervanost, zlomenost, odumírání, to jsou v přírodě vždy jen přechodné jevy. Jsou součástí koloběhu života, bytí a zániku. Tento umělec, který vyučuje oborovou výtvarnou výchovu, si vybudoval své impérium v bývalých sklepích. Téměř archaicky působivým runám dává vznik ve svém jeskynním světě. Oblé a hranaté tvary si neodporují. Prostorová skladba terénu a strukturované odlišení vrstvených profilů- abstrakce tvarů se prolíná spolu s formami, aby vyústila v propojení konstruktivního hlediska s výtvarným.
Obraz se stává fikcí, jež si neustále ponechává možnost návratu z oné abstrakce v předmětnost. Obrazné vyjádření tady lze interpretovat jako extrémní stylizaci naturalistické krajiny či jako vnitřní krajinu, která svůj výraz nalézá v jednoduché, expresívní bezprostřednosti.
„Po celou dobu své malířské tvorby se pokouším stvořit ideální obraz. Vím, že je to celoživotní proces. Pokaždé je ten obraz jiný, ale právě to mě motivuje k tomu, abych neustrnul.” Malíř i přes svůj mladý věk už hluboko pronikl do světa moderny. Odpoutal se od české školy surrealismu, kubismu, takového, který může vzejít na svět jen na odděleném ostrově. Svůj původ však neskrývá. Tužka a štětec za sebou zanechávají „ismy”, stávají se mocnými mačetami, jež prorážejí houští a klam scestí 20. století. Abstrakce má působit emočně, vytvářet vizuální intenzitu. Vznikají průseky světla.
V době, ve které změt’ barev a obrazů všedního dne člověka oslepuje a přesycuje, je toto malířství školou vidění, která je ve své jasné, bezrétoričné komplexitě schopna omezenou funkčnost našeho zraku znovu oživit. Školí koncentraci pohledu a obohacuje náš svět prožitků jak v barevném, tak ve formálním ohledu.Umožňuje vitalizaci všech našich smyslů a reflexi optického vnímání směřuje do našeho nitra, nechává nás znovu si uvědomit struktury podvědomí a tak nás upomíná na pestrost tvorby i tvůrčího světa. „Nejedná se o klasické obrazy zasněžených krajin, ale i tyto prvky pozorný pozorovatel v mém díle nalezne.” Jak opravdové, ten sebevědomý, cílevědomý, a přesto skromně vystupující mladý muž nalézá vodní hudbu Vydry, osamělost slatin v jejím okolí, lesní osamělost luhů podél Vltavy, svědectví doby ledové na Plešném. Pozorovatel poznává neznámé „české vesnice”. Tak jako se spojuje Bavorský les se Šumavou v „Zelenou střechu Evropy”, sbližují se v malířském jazyce Víta Pavlíka Východ se Západem, propojuje se tady a tam v jeden celek, v „šumící” svět obrazů.
Dr.Stefan Rammer
Překlad: Šárka Marešová
Seznam výstav samostatných i společných. U společných jsem z 95% hlavním organizátorem.
1999 – České Budějovice (absolventská) – budova Sparkasse
1999 – Prachatice (Tři generace Pavlíků) – Galerie Dolní brána
2000 – Praha (Salon 2000) – výstaviště
2000 – České Budějovice (4. Intersalon AJV) – DK Metropol
2000 – Pasov (Die Botschaft der Apokalypse) SRN
2001 – Pasov (Künstler aus Budweis) SRN – Kulturmodell
2001 – Prachatice (Pavlík, Hafner, Huber, Schlamp) – Galerie Dolní brána
2001 – České Budějovice (5. Intersalon AJV) – DK Metropol
2001 – Kolín (Pavlík, Štícha) – Muzeum
2002 – Tábor (členská výstava AJV) – Muzeum
2002 – Pasov (Nová radnice) SRN
2002 – České Budějovice (6. Intersalon AJV) – DK Metropol
2002 – Litoměřice (Salon českých, moravských a slezských malířů)
2002 – Pasov (Inter-Art-Galerie) SRN
2003 – České Budějovice (7.Intesalon AJV) – DK metropol
2003 – Pasov (Nová radnice) SRN
2004 – Praha (Galerie U Zlatého kohouta)
2004 – České Budějovice (8.Intersalon AJV) – DK Metropol
2005 – České Budějovice (9.Intersalon AJV) – DK Metropol
2005 – Prachatice (Pavlík a Teodor Buzu) – Galerie Dolní brána
2006 – Prachatice (Jarní salon AJV – téma ŽIVLY) – Galerie Dolní brána
2006 – Trebišov (Bienále malby a sochařství V4) SK – Krajské Muzeum
2006 – České Budějovice (10.Intersalon AJV) – Jihočeské Muzeum
2007 – Prachatice (členská výstava AJV – Skandální výprodej totální ceny) – Galerie Dolní brána
2007 – Karlovy Vary (hotel Imperial)
2007 – Pasov (Produzenten galerie) SRN
2007 – Blatná (členská výstava AJV – Konfrontace) – zámek
2007 – Vlachovo Březí (Galerie Bomba)
2007 – České Budějovice (11. Intersalon AJV) – Jihočeské Muzeum
2007 – Karlovy Vary (členská výstava AJV)
2007 – Trebišov (Luděk Stukbauer, Vít V. Pavlík) SK
2007 – Salzburg (Veletrh umění) A
2008 – Prachatice (členská výstava AJV – Fragmenty) – Galerie Dolní brána
2008 – České Budějovice (12.Intersalon AJV) – KD Slávie
2008 – Týn nad Vltavou (Vltavotýnské dvorky)
2008 – Trebišov (Bienále malby a sochařství V4) SK
2008 – Písek (Intersalon AJV – výběr autorů, Sladovna)
2008 – Pasov (Intersalon AJV – Kulturmodell Passau) SRN
2008 – Týn nad Vltavou (U Zlatého slunce)
2008 – Týn nad Vltavou (členská výstava AJV)
2009 – Prachatice (členská výstava AJV – Hlava) – Galerie Dolní brána
2009 – Passau (finanční úřad) SRN
2009 – Freyung ( galerie Schloss Wolfstein) SRN
2009 – Trebišov (Výstava AJV) SK . Krajské Muzeum
2009 – Snina (Výstava AJV) SK – muzeum
2009 – Písek (13.Intersalon AJV) – Sladovna
2009 – Freyung (Inersalon výber) SRN
2009 – Paříž ( Podzimní pařížský salón – Salon d“automne) FR
2009 – Praha (AMU)
2010 – Prachatice (členská výstava AJV – Imaginace)
2010 – Týn nad Vltavou (Vltavotýnské dvorky)
2010 – Praha (CROSSART) – Galerie Epikure
2010 – New York, Soho (Biennial of Contemporary Arts) USA
2010 – Blatná (členská výstava AJV – Hlava), zámek
2010 – Trebišov (Bienále malby a sochařství V4) SK – muzeum
2010 – Písek (14. Intersalon AJV) – Sladovna
2010 – Pasov ( Intersalon St. Anna Kapelle) SRN
2010 – České Budějovice ( Crossart -budova Českého rozhlasu)
2011 – Prachatice (členská výstava AJV) FIGURA 2011 – Galerie Dolní brána
2011 – Blatná (členská výstava AJV) IMAGINACE – zámek
2011 – Písek (15. Intersalon AJV) – Sladovna
2011 – Praha ( Galerie 14 ) CROSSART
2012 – České Budějovice ( AJV 2012 exhbition – malba) – budova Krajského úřadu
2012 – Prachatice ( AJV 2012 exhbition -fotografie) – Galerie Dolní brána
2012 – Plzeň – Kyšice ( CROSSART) Galerie u Randu
2012 – Passau – Kalteneck ( KIF) – Spagl
2012 – Praha – vinárna u Jiřího
2012 – Písek (16. Intersalon AJV) – Sladovna
2012 – Paříž – Velvyslanectví České republiky
2013 – Bratislava (Galerie Michalský Dvůr), CROSSART
2013 – Passau (17. Intersalon AJV) – Kulturmodell
2013 – München ( Wirtschaftsministerium), CROSSART
2013 – Bayerisch Eisenstein (Muzeum moderního umění), Kuns t räume
2013 – Soběslav (kostel sv. Marka) Soběslav meets Passau
2013 – Volary (17. Intersalon AJV) – Měská galerie
2013 – Plzeň (regionální sdružení Totem), Prolínání
2013 – Vídeň ( Velvyslanectví ČR), Salve
2013 – Písek (17. Intersalon AJV) – Sladovna
2014 – Pasov ( 3 Länder Kunst D-CZ-A) Produzentengalerie
2014 – České Budějovice (18. Intersalon AJV) Alšova jihočeská galerie
2014 – České Budějovice (18. Intersalon AJV) Jihočeský krajský úřad
2014 – Neureichenau (Waldwelten) Forstbetrieb
2014 – Suhl (Crossart) Congres centrum Suhl
2014 – Volary ( 3 Länder Kunst D-CZ-A) Produzentengalerie
2014 – Ústí n. Labem (Crossart), Univerzita J.A. Purkyně
2015 – Prachatice (Jarní salon AJV) GDB
2015 – Praha ( Salve Prachatice ), galerie Antonína Navrátila
2015 – Mauth ( Crossart ) galerie NPBW
2015 – Praha (Salve Prachatice), České centrum
2015 – Želeč (19. Intersalon AJV) – Špejchar
2015 – Týn nad Vlatvou ( Vltavotýnské výtvartné dvorky), Galerie u Zlatého slunce
2015 – Impruneta (Salve Prachatice), Villa Corsiny
2015 – Příbram (Crossart), Galerie OPE
2015 – Praha (Crossart) Galerie 14
2015 – Herálec ( SaxPower) Schatteau Herálec
2016 – Volary (Crossart), Městská galerie Volary
2016 – Bratislava (salve Prachatice), Palffyho palác na zámockej ulici
2016 – Prachatice (Jarní salon AJV) GDB
2016 – Malšice (Crossart) Galerie Malšice
2016 – Praha (Crossart) Knihovna Filosofického ústavu AV ČR
2016 – Tábor (20. Intersalon AJV) – Husitské muzeum
2016 – Praha (Crossart). Galerie la Femme
2016 – Klodzko (Imaginace) Muzeum zemi Klodskej
2017 – Prachatice (Jarní salon AJV) GDB
2017 – Protivín (Crossart) Cafe gallery
2017 – Passau (KunstPassau), Kulturmodell
2017 – Lorient (Imagination, artist de Boheme) Mediatheque Francois
2017 – Soběslav (Crossart) galerie Sv. Marka
2017 – Liberec (Crossart) galerie Hruška
2017 – České Budějovice (21. Intersalon AJV), Galerie Mariánská
2017 – Haag am Hausruck (Crossart) Rotary Klub
2017 – Teplice (VWV) Galerie Zahradní dům
2018 – Prachatice (Continuatio Qudratti) GDB
2018 – Sobělav (AJV) galerie sv. Marka
2018 – České Budějovice (22. Intersalon AJV), Galerie Mariánská
2018 – Florencie (Crossart), Studio Morando
2018 – Bratislava (Crossart) Office Gallery
2018 – Kolín (Imaginace) Galerie pod Točnou
2019 – Passau (Junge Kunst) St. Anna Kapelle
2019 – Prachatice (jarní salon AJV) GDB
2019 – Passau (Parzergruppe) St. Anna Kapelle
2019 – Praha (Audiovizuální performace, Maživ) Městská knihovna
2019 – Ebringen-Freiburg (Crossart) Badisches Kunstforum
2019 – Praha (Salve Prachatice) Velvyslanectví USA
2019 – České Budějovice (23. ročník Intersalon AJV) Galerie Mariánská
2019 – České Budějovice (Crossart) Galerie Mariánská
2019 – České Budějovice (Crossart) galerie Českého rozhlasu
2020 – Bayerisch Eissenstein (Kunst aus Bohmen) Kunst t traume
2020 – Passau (Fenster laboratori Thiene)
2020 – Volary (Výtvarný workshop Volary) Městská galerie Volary
2020 – Písek (24. Intersalon AJV) – Prácheňské muzeum
2020 – Bratislava (Vianočný Artmix), Audi Exclusive Gallery
2021 – Teplice (CROSSART), Galerie zahradní dům
2021 – Jindřichův Hradec (26. Intersalon AJV) – Muzeum MF MOM
2021 – Nové Hrady (Výstava pro člověka) Galerie koželužna
2021 – Siena (Terra di Siena Terra di Boemia)
2021 – Karlovy Vary, Městská galerie
2022 – Mislinja (Art symposium Tisnikarjeva) Slovinsko
2022 – Planá nad Lužnicí (CROSSART) Galerie Fara
2022 – Prachatice ( Point of view ) Galerie Dolní Brána
2022 – Impruneta (Česko – italská výstava) Galerie IAC
2022 – Negotino (Kruhové emoce) Muzem Negotino, Severní Makedonie
2022 – Staré město pod Landštejnem (27. Intersalon AJV) zámek Dobrohoř
2022 – Graz (Treffpunkt Graz) Gries Galerie
2022 – Florencie (Vít Pavlík, Cecilia Ciavistelli), Libraccio di Firenze
2022 – Prato ( Extra nove Volarism) Gualchiera di Coiano
2023 – Prachatice (Jarní salon AJV), Galerie Dolní Brána
2023 – České Budějovice ( Artists meetup) Galerie jihočeského kraje
2023 – Veles ( Kruhové emoce ) Městské muzeum, Severní Makedonie
2023 – Impruneta (Extra nové Volarismus) Loggiato del Pellegrino Impruneta
2023 – Chomutov (CROSSART) Galerie Špejchar
2023 – Brusel (VWV-Volarismus) Sídlo evropského parlamentu
2023 – Kišiněv (Extempore) Národní Galerie
2023 – Krems (CROSSART) Galerie Daliko
2023 – Braila (Národní salon umění Mica)
2023 – Jindřichův Hradec (Úhel pohledu) Stará Radnice
2023 – Galanta (Vít Pavlík Obrazy, fotografie) Galerie zámek Galanta
2023 – Staré město pod Landštejnem (28. Intersalon AJV) zámek Dobrohoř
2023 – Praha (Anima Mundi), Galerie pod Palmovkou
2024– Prachatice (Interplay) Galerie Dolní Brána
2024 – Poggibonsi (Extra nove Volarismus) Accabi Hospital Burresi
2024 – Písek (Extempore) Prácheňské muzeum
2024 – Pasov (Extempore) Kulturmodell
2024 – Braila (Národní salon umění Mica)
2024 – Praha (Anima Mundi) A&A Gallery Praha